Stanovování cílů je snadné.
Dosahování cílů je obtížné.

  Milí přátelé,

  asi jste slyšeli guruy, tak zvané odborníky, školitele a místní rozumbrady, jak tvrdí stejnou věc: „Musíš si stanovit cíle. To je klíč k úspěchu.“
  Určitě.
  Pokud je stanovování cílů klíčem k úspěchu, pak bychom všichni byli super úspěšní, ne?
  Ale nejsme.
  Jak vidíte, stanovení cílů je snadné. Každý rok si stanovíme cíle pro nový rok, chceme vydělat více peněz, chceme cvičit, hubnout, být více laskaví, vyhrát místní tenisový turnaj, vstávat o hodinu dříve, sponzorovat více lidí, trávit více času s dětmi . . .
  Ale počkat! To se podobá seznamu mých cílů, kterých jsem nedosáhl.
  A to je příběh našeho života. Dáváme si cíle. To je snadné. To není problém.
  Problém je, že málokdy svých cílů dosáhneme.
  Připomíná Vám to někoho?
  Vsadím se, že ano. Neuspět v dosažení pečlivě naplánovaných cílů je lidské. Myslíme to dobře, ale svých cílů nedosahujeme.
  Proč tomu tak je?
  Myslím si, že si uděláme seznam všech svých nedostatků a potom si nastavíme cíle, abychom je vyřešili. Naneštěstí existuje důvod, proč máme nedostatky ve svých životech.
 
  Nedostatky máme, protože určité věci jsou pro nás těžké udělat!

  Dám vám příklad.
  Já jsem tlustý, protože se raději dívám na cestopisy na kabelové televizi, než abych cvičil.
  Volba je jasná.
  Sedět v křesle, relaxovat, jíst popcorn a zmrzlinu s čokoládou a vychutnávat si cestopisné dokumenty a daleké kultury. Nebo se převléknout, zajet do místní tělocvičny, potit se a pracovat na sobě do bolestného vyčerpání a nedosáhnout ničeho jiného, než zvedání kusu železa nahoru a dolů. Pak se vrátit domů o hodinu nebo dvě později a být příliš unavený na sledování cestopisného kanálu.
  Nicméně, můj dobrý přítel, Tom Paredes, se dívá se na věci úplně jinak. Je plný energie. Nedokáže sedět. Miluje posilovnu a cvičení. Nutit ho, aby se každý večer díval na cestopisy by pro něho bylo utrpením.
  Abychom se tedy změnili, musíme si stanovit cíl. A bude to obtížné, protože to je něco, co neděláme rádi.
 
  Takže, co budeme dělat?

  Nebudu ztrácet čas mluvením o stanovování cílů. To je snadné. S tím máme bohaté zkušenosti. Místo toho se soustřeďme na dosažení cílů.
  Nebylo by hezké, kdybychom svých cílů dosáhli vždy?
  Jistě, ale řešení musí být jednoduché, protože pokud budeme muset následovat složité procedury, koledujeme si o nezdar. Potřebujeme řešení, které je rychlé, snadno vykonatelné a funkční.
  Takže nejprve budeme potřebovat pokusného králíka.
  Každý experiment by se měl na něčem nebo na někom vyzkoušet. Snažil jsem se přemluvit Arta Jonaka nebo Craiga Tuckera, ale dobrovolně bych je nedostal. Takže to zůstává na mě a na vás.
  Vy a já si nastavíme těžký cíl, něco skoro nemožného. A vyzkoušíme pouze jednu jednoduchou metodu k dosažení toho cíle. Pamatujte si, že se chceme naučit techniku na dosažení cíle, která je jednoduché a snadno použitelná. To je typ nástroje, který pracuje ve skutečném světě.
  Začněme mnou.
 
  Stanovím si skoro nemožný cíl, který mi unikal už několik let.

  Obvykle nemám problémy se stanovováním a dosahováním cílů. Spousta mých přátel  mi říká: „Tome, ty se pro něco rozhodneš a jdeš po tom. My takoví nejsme. Nedokážeme se rozhodnout a něčeho dosáhnout.“
  No, to je pravda jen částečně. Rozhoduji se udělat pár věcí, které jsou pro mě snadné, jako inspirovat více lidí, přednášet na veřejnosti, rozjet byznys. Mohu tyto věci dělat, protože jsou pro mě snadné.
  Podobně jako moji přátelé, nemůžu se rozhodnout a dělat věci, které jsou pro mě obtížné. Tady jsou například některé věci, které bych stěží dokázal dělat:
   ♦ opravovat auta
   ♦ cvičit
   ♦ stál na břehu řeky zamořené komáry a čekat na záběr ryby
   ♦ užívat si společenské vykecávání
   ♦ nakupovat
   ♦ pozorovat balet
   ♦ trávit čas na telefonu
   ♦ dívat se na Jerryho Springera v televizi
   ♦ skákat padákem
  Všichni máme nějaké silné a slabé stránky. Jelikož si mám vybrat skoro nemožný cíl, zeptám se rodinné autority, mé ženy, Susan. Nechám ji, aby vybrala cíl pro tento test.
  A co Susan vybrala?
  Dietu.
  Dietu?
  Už jsem byl na lovu aligátorů v Amazonii v noci, v malém člunu a s holýma rukama. ?ádný problém. Pilotoval jsem malá letadla v bouřce. ?ádný problém. Dokonce jsem přežil sporné mexické jídlo v Matamoros, v Mexiku. Jen dočasný problém.
  Ale dieta?
  Nevím, jak zhubnout. Já jen vím, jak přibrat na váze.
  Tak jsem se zeptal Susan, jestli by mi nemohla dát snadnější skoro nemožný cíl, ale odpověď zněla: „Ne“.
 
  Jak jsem tlustý?

  Za tlustého se nepovažuji. . . jsem jenom na svou váhu trochu krátký. A tuk kolem pasu je spíše málo vyvinutý břišní sval.
  Jsem ve formě (tvar), fakt. Koneckonců, koule je také tvar (forma). Ale když místní supermarket oznámil, že kolem mě vybuduje řetězec obchodů, něco mi to mělo napovědět.
  Jo, jo. Jsem 81 kg ztvarovaného sádla. Nikdy jsem nenarazil na jídlo, které by mi nechutnalo. Celý život, každý rok svou váhu stabilně zvyšuji. Nevěřím v úpadek.
  Moje žena trvá na tom, že pokud chci mluvit o motivaci a cílech, pak to musím udělat. Nenávidí konzultanty a trenéry, kteří jenom mluví, co dělat, ale nikdy to nedělají sami.
  Takže výzva je hozena.
  Susan trvá na tom, abych si nastavil cíl a dosáhl váhy 68 kg. To znamená zbavit se 13 kg draze zaplaceného tělesného tuku. A na dosažení tohoto cíle mám jen devadesát dní.
  To znamená, že do 31. prosince 1999 musím vážit 68 kg!
  Jejda!
  To je určitě skoro nemožný cíl. Protože stejně jako vy, mám i já mnoho důvodů, proč bych se neměl pokoušet o dosažení tohoto cíle.
 
  Tady jsou moje výmluvy.

  Za prvé, musím strávit dvanáct dnů v říjnu v Itálii na degustačním turné s některými vedoucími sí?ového marketingu. To bude výlet k získání hmotnosti, není ztráty.
  Za druhé, poslední týden v říjnu a první týden v listopadu strávím v Austrálii se svým dobrým přítelem, Markem Davisem. Chystáme se navštívit mého hrdinu, lovce krokodýlů. Bydlí poblíž Brisbane. Je to těžké držet dietu, když cestujete, že ano?
Za třetí, od 12. do 19. listopadu budu na dovolené na výletní lodi v jižním Karibiku. Možná se tam s některými z vás uvidím. Najdete mě v zmrzlinovém baru, který má otevřeno non-stop. Navíc pět gurmánských jídel denně určitě nepomůže hubnutí.
  Za čtvrté, když se vrátím z plavby, naše rodina bude slavit Den díkůvzdání a Vánoce. A jen pomyslete na všechna vánoční cukroví a čokoládu. Wow!
  Za páté, cvičení je namáhavé, protože jsem měl operaci ramene. Vím, bylo to před více než sedmi lety, ale stále se to úplně nezahojilo.
  Za šesté, určitě aspoň jednou navštívím maminku kvůli jejím úžasným čokoládovým dortíkům.
 
  Shodit oněch třináct kil není skoro neuskutečnitelný cíl.

  Je neuskutečnitelný! Pokud jsem motivován, opravdu motivován. A to je klíčem k dosažení cílů - nalezení správné motivace. Bez motivace prostě ztrácíme čas kreslením grafů, lepením obrázků věcí, kterých nikdy dosáhneme, čtením dalších knih. Bez motivace porušujeme další sliby . . . víte, co mám na mysli, že ano?
 
  Motivační techniky, které fungují.

Dobrá, pojďme vybrat několik motivačních technik, které mi pomůžou shodit několik kil, což je skoro nemožný úkol. A pokud dokážu ztratit několik kil, vy můžete udělat cokoliv!
  Za prvé si uvědomme, že shodit několik kil je pouze cíl. Zajisté si můžeme dát časový limit, aby to bylo konkrétnější, navrhnout malé dílčí kroky, a dělat všechny věci, které. . . v reálném světě nefungují. Koneckonců, už jste si jistě dali spoustu cílů, kterých jste nikdy nedosáhli, nemám pravdu?
  Stanovení cíle není žádný velký problém. Co musíme udělat, je najít způsob, jak dosáhnout svého cíle.
  Každý dává přednost jinému způsobu, jak se motivovat. Jsem si jistý, že neexistuje jediná správná cesta pro všechny.
  Zde jsou některé motivační techniky, které bych mohl použít k snížení mé nadváhy.
  1. Postoj. Ano, mohl bych poslouchat motivační přednášky a číst motivační knihy. Možná bych také mohl přidat podprahové nahrávky. Vlastně jsem to již všechno vyzkoušel, ale vždycky jsem z toho jenom dostal hlad. A když se mi to nepovede? To by znamenalo, že mám špatný přístup. To není rozhodně dobré pro moje smýšlení o sobě samotném.
  2. Změnit smýšlení o sobě samotném. To je velice účinné, ale je mnohem jednodušší o tom mluvit než dělat. Obvykle to trvá dlouho a vyžaduje to hodně úsilí. To bude příliš složité pro většinu z nás, jelikož vyžadujeme okamžité výsledky. Tak jako tak, nemám čas postupně měnit smýšlení o sobě samotném. Mám jen devadesát dní.
  3. Předstírat nadšení. Víte o čem mluvím. Skákat ze židle, jásat, přihlouple se usmívat a být hyperaktivní. Obvykle se to dělá, aby se zapůsobilo na druhé, ale člověk samotný se moc nezmění.
  4. Pověsit na zeď obrázek hubeného člověka. Tohle jste už také slyšeli: pověste obraz svého cíle tam, kde ho uvidíte každý den. To je docela pěkné. Denně nám to připomíná náš cíl, ale nedává nám citové rozpoložení nutné k dosažení cíle.
  5. Meditovat a vizualizovat hubenost. To už jsem také vyzkoušel. Jediné, co vidím ve své vizualizaci jsou Thin Mints, extra tenké palačinky se šlehačkou, karamelové pralinky, bonbóny, atd.
 
  Logika versus emoce.

  Víme, že logika je hezká, ale emoce, jsou to, co nás pohání jako lidi. Pokud se chceme změnit, pokud se chceme motivovat, potřebujeme emocionální důvody.
Podíváte-li se na seznam motivačních technik, kterými jsme se doposud zabývali, zdá se, že žádná z nich nám nedá hluboký, vášnivý, emocionální pohon. Proto nebudou fungovat. Potřebujeme velmi emotivní důvod k dosažení svého cíle. Pak ho snadno dosáhneme, i když jde o skoro nedosažitelný cíl.
 
  Teď je řada na vás.
 
  Než vám ukážu, jak vytvořit silný emotivní důvod, který vám stoprocentně pomůže k dosažení vašich cílů, musíte si vybrat cíl.
Zvolte si skoro nemožný cíl, který chcete dosáhnout. Nemusí být tak těžký, jak shodit 13 kg, ale natáhněte svou představivost. Vyberte si něco, co byste opravdu chtěli dosáhnout. Nemůže na nic přijít? Zde jsou některé nápady, které mohou nastartovat vaše myšlení:
   ♦ Obtelefonovat deset nových zákazníků denně.
   ♦ Probudit se každé ráno o dvě hodiny dříve.
   ♦ Nehádat se svým partnerem po dobu třiceti po sobě jdoucích dnů.
   ♦ Jít pěšky tři kilometry denně.
   ♦ Zrušit odběr novin a vypnout televizi na dva měsíce.
   ♦ Číst třicet minut denně vzdělávací literaturu nebo knihy osobního růstu.
  Ještě vás nic nenapadá?
  Než budeme pokračovat, zvolte si svůj skoro nemožný cíl. Pamatujte si, že jste také součástí této případové studie.
  Nepodvádějte se. Nepokračujte ve čtení, dokud si nezvolíte cíl, kterého chcete dosáhnout. Zapište si ho.
  Můj cíl je: __________________________________________________
___________________________________________________________
___________________________________________________________
___________________________________________________________
  Dobře, napsali jste si svůj cíl? Doufám, že ano. Pokud ne, podvádíte pouze sami sebe.
  
  Pojďme se motivovat - citově.
 
  Podělím se s vámi o skvělý způsob, jak se citově nabít k dosažení svého cíle. Budu upřímný, není to elegantní, není to pěkné. Ve skutečnosti někteří lidé říkají, že to je brutální.
  Ale funguje to!
  A funguje to, kde to fungovat má - v reálném světě.
  Elegantní, uhlazené, hezké teorie a návody o sedmnácti bodech vypadají skvěle v knihách, ale nefungují, pokud stojíte před velkou výzvou. A váš úkol je velký, že ano? Jsem si jistý, že jste si nevybrali snadný cíl.
  Technika, o kterou se s vám chci podělit, má dvě kritéria. A pamatujte, tohle je pouze jedna technika. Existuje mnoho jiných méně účinných metod, o kterých jsme hovořili a které můžete také použít (pokud chcete jet po pomalé cestě k dosažení cíle).
  Ale my si vybereme pouze jednu techniku, ano? Takže technika, která budu používat k dosažení cíle je. . . vydírání!
  Ano, opravdu. Vydírání.
  Pokud jste četli mé knihy Velký Al vypráví, víte, že strach ze ztráty je vždy větší, než touha po zisku.
  Například jsme velmi motivováni neplatit pokutu za překročení rychlosti. Možná si vezmeme půl dne volna, najmeme právníka, jedeme na okresní soud a bojujeme se soudním systémem, abychom ušetřili stodolarovou pokutu.
Kdybychom však strávili extra hodinu hledáním nových obchodních příležitostí, mohli bychom vydělat stovky dolarů navíc.
 
  Strach ze ztráty je vždy větší, než touha po zisku.
 
  Takže, jestli chci být maximálně motivován, když chci překonat svůj odpor k cvičení a pokud chci snížit příjem čokolády na půl kila nebo kilo týdně, pak budu muset použít motivační nástroj strach ze ztráty.
  Funguje to takhle.
  Za nedosažení svého cíle si musím vybrat trest. A tento trest musí vytvořit ohromnou citovou bolest v mém životě.
  Tak jdeme na to. Pojďme vybrat trest, který je tak bolestivý, že určitě dosáhnu svého cíle. Zde je pár nápadů.
  Pokud neosáhnu svého cíle a neshodím 13 kg:
   ♦ Budu muset jít na novoroční párty mého ničemného bratrance. (Nenávidím společenské večírky, nenávidím svého bratrance, ale oněch pár hodin klidně protrpím.)
   ♦ Osobně vymaluji dům. (To je velký úkol. To bych dělal nerad, ale není to dost bolestivé, abych se kvůli tomu vzdal čokolády.)
   ♦ Musím jít nakupovat s svou ženou po sedm po sobě jdoucích dnů. (Úúúh. Tak tohle fakt bolí. Nicméně, myslím, že zatímco brouzdá obchodama, bych mohl číst knihu, když na ni čekám.)
   ♦ Musím jíst lilek a brokolici každý den. (Fuj! Nechutné věci. Ale možná kdybych zavřel oči a rychle to spolkl, mohl bych se dostat i přes toto utrpení.)
  Copak?
  ?ádný z těchto trestů, není dostatečně velký a natolik závažný, aby mě motivoval ke zhubnutí.
  
  Potřebuji větší trest.
 
  Není-li trest dostatečně velký, nebude tato metoda fungovat. Trest musí být velký, opravdu velký.
  Takže jaký trest bych si mohl vymyslet, který bude opravdu zlý, nechutný, (nechutný) a odporný? Jaký trest by mohl být tak hrozný, že bych začal okamžitě zhubnout? Tak hrozný, že bych hubnul i na zaoceánské lodi?
  Jaká sankce by mohla být tak zlá?
  ?e bych daroval 1 000 dolarů Billu Clintonovi na jeho soudní při!
  Ooooooooh! Tak to je špatné.
  To je tak špatné, že jsem ztratil chu? k jídlu už teď!
  Nemohu vymyslet nic horšího než darovat 1 000 zdaněných dolarů politikovi na jeho advokáta. Popravdě, advokáti mi jsou také ukradeni. A Clintonův právník hájí politika, aby mohl mít sex se svou sekretářkou!
  Kdybych měl darovat 1 000 dolarů Billu Clintonovi na jeho právní úkony, to by mě zabilo. To je opravdu vydírání nejnižšího druhu.
  A že to bude fungovat!
  Můžete se vsadit, že udělám vše pro to, abych do 31. prosince 1999 vážil 68 kg nebo méně. Protože když to neudělám . . . žádné neudělám neexistuje - to se prostě nesmí stát!
 
  A nic mě nevyhodí z kurzu.

  Kdyby mi přátelé z moji demokratické strany nabízeli čokoládu zdarma, moje cítění na můj trest mi řekne:
  „Ne, děkuji, zrovna nemám chu?. Vlastně se mi trochu zvedá žaludek.“
  Pokud bych seděl v zmrzlinovém baru na výletní lodi, budu myslet:
  „V žádném případě! Tisíc zdaněných a těžce vydělaných dolarů, aby si z nás dělal blázny? Ani náhodou! Ani náhodou! Ani náhodou!“
 
   A teď je řada na vás!
 
  Jedná se o skupinový projekt. Znáte můj cíl. Víte, jaký trest mě nemine, pokud nedosáhnu svého cíle.
  Znáte svůj cíl. Už jste si ho napsali. Nyní si musíte zvolit vhodný, nechutný, brutální trest, ke kterému se vážou silné emocionální vazby. Chcete si vybrat trest, ze kterého se vám udělá špatně už když na něho jen pomyslíte.
  Jaký trest to tedy bude? Zde máte příležitost si ho zapsat.
  Můj trest za nedosažení mého cíle je: _____________________________
___________________________________________________________
___________________________________________________________
___________________________________________________________

  Dobrá, zapsali jste si svůj trest? Doufám, že ano. Protože pokud ne, podvádíte jenom sami sebe.
  Teď se cítíte docela silně emocionálně motivováni, že jo? Pokud ne, vra?te se a zvolte si přísnější trest.
 
  Ale co je druhé kritérium?
 
  Pamatujte, dříve jsem se zmínil o dvou kritériích, aby tato technika fungovala?
  No, první kritérium bylo výběr vhodného emočního trestu.
  Druhým kritériem je oznámit svůj cíl a trest. . . veřejně!
  Ano, veřejně. Snadno bychom vyklouzli z našich cílů, kdyby o nich nikdo nevěděl. A my chceme emocionální podporu našich přátel a nepřátel, kteří se nám budou posmívat a vyzývat nás, abychom dosáhli svého cíle.
  Dokážete si to představit?
  „Hele, cvalíku! Dej si ještě zmrzlinu. Billův právník potřebuje nový bazén!“
  Naši přátelé a nepřátelé udělají vše, aby nám neustále připomínali dosažení našich cílů a motivovali nás. Není to od nich hezké?
  Takže oznamte svůj cíl a trest světu!
  Čím více oznámíte svůj cíl a trest, tím větší odhodlání budete mít. A abyste se vyhnuli hanbě a obávanému trestu, nedovolíte ničemu, aby vám stálo v cestě.
  To? vše. Zbytek je na vás.
  Vybrali jste si skoro nedosažitelný cíl.
  Vybrali jste si trest.
  Rozhodli se dát světu na vědomí o svém cílu a trestu.
  Nyní jste na cestě k dosažení svého cíle.

  Pamatujte si, kdokoliv si může stanovit cíl - to je snadné. Ale vám se je podaří  dosáhnout. Vaši kolegové, přátelé a dokonce i nepřátelé vám budou závidět.
  S chutí do toho!

  Převzato s laskavým svolením Toma „Velkého Ala“ Schreitera: www.fortunenow.com

  Copyright 1999-2009 Fortune Network Publishing
  Translation Š 2010, Nakladatelství Čintámani