1. Zlepšení železniční dopravy

Budoucnost naší železniční dopravy počala vzbuzovati ve mně obavy od té doby, kdy počaly se projevovati snahy zmonopolizovati ji.

Vím ze zkušenosti, že dosud každý monopol dovedl zpomaliti tempo práce i u nejčilejšího podnikatele, zejména ve směru služby zákazníkům. Železnice ve vnitrozemském státě, jako je naše republika, jsou velmi důležitým činitelem pro výrobní vrstvy a zejména pro podniky, nalézající se mimo uzplavněné řeky a ještě více pro ty, které jsou odkázány na dovoz surovin z ciziny a vývoz hotových výrobků za hranice, jako jest to u podniku našeho.

Proto hledal jsem cestu k svépomoci. Proto koupil náš závod od zahraničních majitelů většinu akcií místní dráhy Otrokovice-Zlín-Vizovice a většinu akcií Mor. západní dráhy Třebovice (u Čes. Třebové)-Prostějov. Shledal jsem, že z těchto drah lze vybudovati rychlíkovou trať od Čes. Třebové do Půchova (Slovensko) přes Prostějov, Kroměříž, Zlín, dostaví li se dráha Prostějov-Tovačov, pak dráha z Kroměříže do Otrokovic přes Lidečko do Půchova, v celkové délce 62,5 km. Tato trať zkrátí vzdálenost z Čes. Třebové, ze západní i střední Moravy do Žiliny o 58 - 91 km, jak to na přiložené mapce lze viděti. Dosavadní vzdálenost z Čes. Třebové do Žiliny přes Bohumín obnáší 304 km a přes Vláru 337 km, kdežto přes Prostějov-Kroměříž-Zlín pouze 246 km.

Nová trať má procházeti krajem nejubožejším ze všech, protože vědomě zanedbávaným.

Tak na příklad celým pohraničím moravsko-slovenským neprochází ani jedna státní silnice, protože uherská vláda bránila se jakémukoliv styku Slováků moravských se Slováky tehdy uherskými. Totéž stanovisko měla uherská vláda při stavbě železnic. Svědkem toho jest 9 železnic, končících na moravsko-slovenských hranicích z jedné i z druhé strany bez vzájemného připojení.

Novou linkou získalo by obyvatelstvo těchto krajů přímé rychlíkové spojení s Prahou v náhradu za ztrátu svého dřívějšího čilého spojení s Vídní a byl by aspoň trochu proražen onen isolační prostor, který byl starými politickými poměry vybudován.

Od počátku, kdy získal náš závod většinu akcií těchto drah, vyjednával jsem s ministerstvem železnic. Usiloval jsem o to, aby provozování obou drah bylo odevzdáno do rukou jejich majitelkám. Správní rady obou společností, jejichž jsem předsedou, slibovali si, že budou s to, z úspor, docílených při provozu, postaviti postupně jmenované úseky a tak bez jakýchkoliv obětí se strany státu, budou s to, poskytnouti velikému množství obcí železniční spojení, které dosud postrádaly a mnoha městům přímé rychlíkové spojení s Prahou a se Slovenskem.

Jedná se hlavně o města: Mor. Třebová, Konice, Prostějov, Tovačov, Kroměříž, Otrokovice, Zlín, Vizovice, Půchov.

Považuji za naprosto samozřejmé, že tato linka nebude nikdy požadovati vyšších tarifů, nežli dráhy státní.

Ba mohu prohlásiti, že společnosti jsou ochotni týž den, kdy jim bude odevzdána doprava do jejich správy, snížiti tarify na těchto lokálkách na míru tarifů drah hlavních, státem provozovaných a přitom rozmnožiti počet vlaků a sice ještě před vybudováním hlavní linky.

Společnost považuje rovněž za samozřejmé, že bude platiti své zřízence nejméně tak dobře, jako státní železnice.

Naší účasti na železniční dopravě sledujeme především ten cíl, abychom mohli závoditi se státními železnicemi ve službě obyvatelstvu a zaměstnancům, a rádi poskytneme proto každé záruky, které vláda bude od nás po této stránce požadovati.

Prospěch, který v této činnosti si pro sebe slibujeme, je veliký.

Doufáme, že z tohoto ušlechtilého závodění vzejde zlepšený provoz veškerých drah v naší republice, ve veliké míře k velikému prospěchu zákazníků, drah i železničních zaměstnanců, a proto, že my jsme největšími konsumenty železnic a železničáři jsou největšími konsumenty našich výrobků, bude náš prospěch z této nové činnosti nezměrný.

Vůči nedůvěřivcům, kteří si myslí, že bychom mohli přece míti z provozu pro náš závod nějaké větší výhody, nežli jiní jejich zákazníci, prohlašuji, že nikdy ani já sám, ani naší zaměstnanci nebudou ani požadovati, ani požívati jakýchkoliv slev jízdného, nebo snad nějakých jiných výhod, které by nepoužívaly zároveň veškerý zákazníci železnice.

Jest nám úplně jasno, že nabídka, kterou činíme takto vládě, vyžaduje veliké odvahy z naší strany. Uvědomujeme si, že šéfem naší konkurence je sám ministr železnic, vládnoucí velikým monopolem státních drah a mimo toho státní exekutivní mocí. Uvědomujeme si, že budeme pouhou hříčkou v rukou této zdrcující moci, která každé chvilky může libovolně rozhodnouti nejen o prosperitě našich společností, ale i o celém jejich životě.

Činíme li přesto tuto nabídku, je to jedině proto, že jsme přesvědčeni, že brzo počne si vláda i celá veřejnost vážiti naší spolupráce a že nám poskytne ochrany, jestliže konkurenční zápas svedl by tuto velikou moc na cesty nepravé.